Úvod
Úcinné uplatnování práva EU nemuže zajistit pouze EU a její soudy. Silne závisí na vnitrostátních soudech a jednotlivcích, kterí u techto soudu zahajují rízení o vymáhání svých práv vyplývajících z práva EU (vec 26/62 Van Gend & Loos). Soudci vnitrostátních soudu jsou tedy zároven evropskými soudci. Uplatnují nejen vnitrostátní právo, ale také právo EU. SDEU spolupracuje s vnitrostátními soudy v rámci rízení o predbežné otázce. Dalším zdrojem výkladu práva EU jsou rozsudky vydané v rámci rízení o nesplnení povinnosti, zejména v oblasti životního prostredí. V oblasti právních predpisu týkajících se kvality ovzduší viz veci C-365/10 Komise proti Slovinsku, C-479/10 Commission v Sweden, C-34/11 Komise proti Portugalsku, C-638/18 Komise proti Rumunsku (prekrocení mezních hodnot koncentrací PM10 ve vnejším ovzduší) a další níže uvedenou judikaturu.
- Príklad: Ve veci C-636/18 Komise proti Francii týkající se systematického a trvalého prekracování mezních hodnot NO2 v nekterých francouzských zónách a aglomeracích SDEU rozhodl, že znení clánku 13 a 23 smernice o kvalite ovzduší se vztahuje bez rozdílu na všechny látky znecištující ovzduší, pro které platí tato smernice.
Vnitrostátní soudci by nemeli odkládat požadavky EU kvuli obtížím spojeným s jejich transpozicí a úcinným uplatnováním v clenských státech (napr. z duvodu socioekonomické situace, rozsáhlých investic a strukturálních zmen nebo technických obtíží). Podle SDEU není duležité, zda je nesplnení povinností dusledkem úmyslu nebo nedbalosti odpovedného clenského státu ci technických obtíží, které se u nej vyskytly, platí zde objektivní odpovednost, kdy postací pouhé konstatování porušení povinnosti plynoucí ze smernice (a jeho prokázání). Clenský stát, který se setká s docasne neprekonatelnými obtížemi, jež mu brání v plnení povinností vyplývajících z práva Evropské unie, se muže odvolávat na vyšší moc pouze po dobu nezbytnou k vyrešení techto obtíží (vec C-68/11 Komise proti Itálii, vec C-488/15 Komise proti Bulharsku, vec C-336/16 Komise proti Polsku týkající se mezních hodnot koncentrací PM10 ve vnejším ovzduší).
- Príklad: Stanovisko generální advokátky Juliane Kokott ve veci C-488/15, Komise proti Bulharsku: „96. I plány kvality ovzduší podle cl. 23 odst. 1 smernice 2008/50 mohou být prijímány jen na základe takové rovnováhy jednotlivých zájmu. Velký význam kvality ovzduší pro ochranu života a zdraví sice ponechává jen velmi malý prostor pro zohlednení jiných zájmu. Vyžaduje tudíž i striktní prezkum provedeného posouzení. Prece ale existují nesporne prevažující zájmy, které mohou bránit urcitým vhodným opatrením.“