Základní judikatura českých soudů z oblasti ochrany ovzduší

SCHMUCKBILD + LOGO

INHALT

BREADCRUMB

Přezkum programů zlepšování kvality ovzduší

 

NSS 2 As 127/2014-32

  1. Osoby dotčené nevydáním akčního plánu se mohou ochrany svých veřejných subjektivních práv domáhat zásahovou žalobou: „Zásah do práv dotčených osob tedy musí být v případě povinnosti zavést akční plány ochrany ovzduší posuzována šířeji a vnitrostátní procesní normy vyloženy způsobem, který odpovídá citovaným závěrům Soudního dvora. Německé soudy tak již v několika případech nařídily přijetí akčních programů a navazujících opatření (viz např. Doerig, H. The German Courts and European Air Quality Plans, Journal of Environmental Law, 2014, 0, 1 - 8). České správní soudy jsou po vydání rozsudku Soudního dvora ve věci C-237/07 v obdobné pozici jako soudy německé v případě požadavku Dietera Janeceka na vypracování akčního plánu pro kvalitu ovzduší v oblasti Landshuter Allee. Perspektivou závěrů Soudního dvora je tak třeba považovat za splněné podmínky zaměřenosti zásahu (podmínka č. 5) i přímé zasažení do práv stěžovatelů (podmínka č. 1).

NSS 2 As 48/2015-60

  1. Z judikatury Soudního dvora vyplývá, že povinnost přijmout krátkodobý akční plán předpokládá přijetí komplexního dokumentu obsahujícího konkrétní opatření. Nepostačuje, že právní nástroje krátkodobých opatření ke snížení znečištění ovzduší ve smyslu unijních směrnic jsou obsaženy např. v regulačních řádech: „Směrnice Rady 96/62/ES a 2008/50/ES jsou případem smíšených směrnic, které vedle stanovení mezních a prahových hodnot pro vnější ovzduší vyžadují přijetí zvláštních opatření, která budou směřovat k zajištění ochrany ovzduší (podle preambule směrnice Rady 96/62/ES došlo k přijetí směrnice mimo jiné i proto, že za účelem splnění obecných cílů této směrnice je potřeba přijmout uvedená zvláštní opatření co nejdříve) a která jsou obsažena v konkrétních koncepčních nástrojích. Unijní úprava tak zásadně omezuje volnost členských států při výběru formy a způsobu regulace ochrany ovzduší v tom, že jasně stanoví, které plány musí členské státy přijmout a jaká opatření musí být jejich obsahem. Konkrétně úpravu akčních plánů nelze interpretovat jako pouhé doporučení k dosažení cílů směrnice, ale jako stanovení účelu, obsahu i formy normativního aktu, které jsou členské státy za daných podmínek povinny vypracovat. (…) směrnice Rady 96/62/ES a 2008/50/ES neumožňují vtělení krátkodobých opatření ochrany ovzduší do jiných nástrojů ochrany ovzduší, ale výslovně vyžadují přijetí akčního plánu ochrany ovzduší jako celistvého dokumentu s jasně daným obsahem. Teprve co se týče stanovení konkrétních opatření v akčním programu, svědčí členským státům určitá míra volnosti. (…) Není úlohou zdejšího soudu, aby posuzoval účelnost využití krátkodobého akčního plánu v posuzovaném případě nebo aby navrhoval konkrétní opatření, která měla být součástí akčního plánu. Pokud ovšem stěžovatel uvádí, že taková opatření byla součástí ostatních koncepčních nástrojů, pak nelze shledat rozumný důvod, aby nemohla být vydána formou krátkodobého akčního plánu.

NSS 6 As 288/2016-146 (Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek), 4 As 250/2016-156 (Severozápad), 9 As 17/2017-98 (Brno)

  1. V řadě obdobných případů jednotlivci za pomoci nevládních organizací napadli plány řízení kvality ovzduší přijaté pro několik silně znečištěných regionů - Ústecký kraj a aglomerace Praha, Brno a Ostrava. Soudy plány (nebo jejich části) zrušily, protože neobsahovaly účinná opatření, což bylo v rozporu se směrnicí o kvalitě ovzduší a zákonem o ochraně ovzduší, které vyžadují, aby plány zajistily dosažení zákonných limitů znečištění ovzduší "v co nejkratší době". Soudy konstatovaly, že plány by měly obsahovat nejen opatření přispívající ke zlepšení kvality ovzduší, ale také časový rámec jejich realizace, který by zajistil, že plány v daném čase splní své cíle. Podle soudů by plány měly obsahovat také metody hodnocení jednotlivých opatření a kvantifikace jejich přínosu ke zlepšení kvality ovzduší.

NSS 9 As 101/2019-42

  1. Zásahovou žalobou je možné se domáhat i dopracování PZKO. Zásahová žaloba, kterou se žalobci domáhají výlučně určení, že zásah byl nezákonný, nevyžaduje předchozí vyčerpání jiných prostředků nápravy. V případě, že se žalobci domáhají vydání nebo dopracování PZKO, musí opatření proti nečinnosti využít, s výjimkou, kdy se tvrzené nečinnosti dopouští ústřední orgán státní správy (Ministerstvo životního prostředí). V takovém případě je požadavek na podání žádosti o přijetí opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řád příliš formalistický.